Běžecká vesta ULTRASPIRE SPRY

Asi tak před rokem jsem si řekl, že už je načase vyřešit si své běžecké pohodlí, zainvestovat nějaký ten peníz a nahradit dosavadní běžeckou ledvinku, která mi moc nevyhovuje.
Nevím, jak je kdo spokojený s běžnými běžeckými ledvinkami, ale ta moje byla docela nepohodlná.
V pase se pořád stáčela a obtáčela se kolem těla a když jsem si ji pořádně přitáhnul, tak nejenže škrtila, ale ani jsem se pořádně nenadechl.
Nosil jsem ji tedy přes boky a utahoval napevno přes pánevní kost. Tam sice už držela pevně, ale byla cítit ... tlačila a svazovala. Pocit volnosti a svobody z běhu byl v čudu.
Stál jsem tedy před rozhodováním, co si pořídit.
Většinou chodím na hodinové až dvouhodinové výběhy a rád si svoje trasy fotím. Takže potřebuji místo na foťák. Občas s sebou beru muziku, telefon se taky hodí a pokud budu mít kam dát klíče, kapesník a nějaké drobnosti, tak to bude ideální. Vyzkoušel jsem si cyklistický batoh, ale přišel mi zbytečně velký, tolik věcí sebou zase netahám. A taky mi na zádech nepříjemně skákal.
Chtělo by to nějakou vestu ... a tak jsem si našel vestu. ULTRASPIRE SPRY vestu.
Na výběr byla červená a modrá a ikdyž tu mám obrázky vesty červené, já si vybral tu modrou :-)
Doma jsem si obhájil její cenu, objednal ji na internetu (k dostání i na tom českém) a těšil se.
Přišla brzo a byla přesně taková, jak jsem si ji představoval.
Lehoučká, prodyšná, pevná ... a krásná.
V ceně sice není žádná nádobka na vodu (nová verze už obsahuje i vodní vak: zde, ale u ní se mi nelíbí celomodré popruhy ... moje šedé jsou mnohem hezčí), ale to mi nevadí. Do předních kapes pěkně pasují láhve z předešlé ledvinky.
První testovací výběh a všechno poskakuje a tlačí. Cože?!!
Těžký foťák bouchá do prsou a otlačuje bradavky, láhev to samé. Vytáhnu foťák, otočím ho vzůru nohama a strčím zpět. Vyřešeno ... výčnělky foťáku teď kopírují tělo a nic netlačí. I skákat přestal.
Láhev je taky tvarovaná a prohnutá, pomohlo si ji lépe do kapsičky uložit.
Teď je vše tak, jak má být a zjišťuji, jak je vesta pohodlná.
Okamžitě ji přijímám za svou a přemýšlím, jak jsem bez ní mohl být.
Mám ji už nějaký ten měsíc a je stále jako nová, nepotrhaná, nevybledlá, nepoškozená.
I žena moje si ji občas přivlastní a nemůže si ji vynachválit.
Je určená přesně na to, k čemu jsem ji chtěl.
Na běžné výběhy za město do dvou hodin, kdy sebou nepotřebujete tahat bundu, lékárnu, jídlo (tyčinka se tam vejde, ale dva krajíce s řízkem už stěží) a další nezbytnosti z povinných výbav při ultra tam taky nenaskládáte.
Ale to od ní taky nikdo nečeká, není na to určená.

A co se tedy do vesty vůbec vejde?

1) Když mám chuť jen tak si pobíhat po polích a lesích, většinou si vystačím s touto výbavou.
Ve větších vedrech vyměním telefon za lahvičku s vodou, nebo si ji strčím do zádové kapsy.
Moje láhev je placatá a mírně prohnutá a tak na zádech nijak zvlášť nevadí. Po chvíli si na ni zvyknu a nevnímám ji.

2) Pokud se vypravím na "sportovní běh" a ve vedru, většinou volím tuto výbavu.
Nikde nic netlačí, nic nepřekáží, vše je celou dobu tam, kde to má být a hned po ruce. Nemusím zastavovat, na vše dosáhnu pohodlně za běhu.

3) Jednou jedinkrát jsem měl potřebu do zadní kapsy uložit triko s dlouhým rukávem. Mám ultratenké a lehké a i přesto se mi tam vešlo jen tak tak. Silnější mikinu bych tam už nenarval.
Ale stejně jsem si s tou plnou kapsou připadá podivně, protože mi dělala na zádech nevzhledný hrb.
Vážně to není baťoh a nevypadá to moc dobře. Vlastně tu zadní kapsu využívám minimálně. Ale na mapu je výborná (pokud ji ovšem máte v nepromokavém obalu, protože jinak ji stoprocentně propotíte).

4) A nakonec takový malý podzimní bonus: Pokud jste běhající rodič a máte doma školkové dítě, věřte, že na podzim je ta správná doba obíhat parky s prázdnou vestou.
Na podzim totiž padají kaštany :-) A pokud Vás zajímá kolik se jich tam vejde, tak:

A zde ještě pár detailů té mé krásné modré: