Odjakživa mám rád stromy.
Jejich větve nad hlavou a silné kmeny.
Na jeden strom z našeho kraje jsem myslel podvědomě už docela dlouho, pořád jsem se k němu chystal, jen jsem nevěděl, kdeže ho vlastně mám najít. Už jsem si to nepamatoval.
Poprvé a naposled jsem u něj byl s Pionýrským oddílem.
Byl jsem prcek a on Velikán.
Náhodu jsem se dnes zaběhl a našel jsem ho.
Pořád jsem prcek a on Velikán ... když se klubal ze semínka, zhruba v té době přiložili na hranici Jana Husa sirku.
Od té doby rostl a mohutnil.
Dnes jsem pod ním stál já a věřím, že poroste dál.
Stromy jsou prostě úžasné ...
Žádné komentáře:
Okomentovat