V hlavě se nashromáždil týdenní myšlenkový přetlak a žádal si upuštění ... ohlásilo se i ego a zvědavost, jakpak na tom asi jsem s časem na deseti kilometrech.
Zamířil jsem na ovál, kde mi pod nohy svítil dorůstající měsíc.
Jedna, dva, tři ... kroužím po červené dráze, honím se za svým stínem ... dvacet čtyři, dvacet pět.
Myšlenkový přetlak se ustálil na snesitelném údaji a v duši zavládla spokojenost.
1 komentář:
Pekny! Taky se na tech petadvacet kolecek brzo chystam...
Okomentovat