Když o hladu, tak bosky ;-)

Moje milá mi dnes oznámila, ať nechodím domů na oběd.
Že kuchyně je zavřená, že nevaří.
Nevadí, správný chlap se s tím popere. Šel jsem se napást.
Za město, na louku.

Říká se, že k běhu nepotřebuje člověk nic, jen nohy. Ty mám pořád sebou a tak jsem běžel.
Vyhrnul jsem si nohavice u kapsáčů, tričko mám hezké skoro tématické :-)
Jen boty mají žraloka a stojí úplně zaprd.
Překážely, tlačily, nepomáhaly ... co s němi?
Pod nohami udusaná louka, nad hlavou sluníčko.
Tak šly z nohy, ponožky do kapsy.

(ilustrační foto - dnes jsem šel fakt nalehko a mobil s foťákem si nebral)

První opatrné krůčky, po pár metrech už jsem nedopadal na patu.
Zrychlení a nádherný pocit dětských let, rozkvetlé louky a hry na honěnou se sestřenkami.
Byl jsem zase malý kluk a byl jsem šťastný.
Dal jsem si tři kolečka a pak musel zpět do práce.
Zkusil jsem to i po asfaltu. Není to ono, ale dalo se to.
Jen člověk vypadá jak exot ... s vyhrnutými nohavicemi, bosky a s botama v rukou.
K obědu jsem si dal jablko a jako dezert mám bolavý lýtka :-)

A rozhodně to nebylo bosky naposledy!