Celé ráno řeším v hlavě hysterické čtyřicetileté dítě, které je mým kolegou ... aneb nabourané mužské ego, to je lidi věc.
Zbytek dne je také ukázkový den vyšinutých jedinců.
Někdy by bylo fajn přehodit hodiny a mávnutím kouzelného proutku přeskočit ten zvláštní den.
Doma to naštěstí všechno usnulo hned po Večerníčku.
Syn, žena i kočka ... rybičky už spali dávno.
Cvak, klapnutí vypínače, zběsilý den je vypnutý.
Je čas na terapii, na psychiatrické sezení, na léčení pomocí antidepresív.
Můj doktor se jmenuje New Balance a dnes mě prohání.
Nahoru, dolu ... opovaž se do kopečku zpomalit! ... uklidněné srdce i plíce.
Do hlavy se nahrnula vlna rozbouřené řeky a všechno spláchla.
Nechala jen vyčištěný tok myšlenek.
Táhlý kopec je bez povšimnutí za mnou, ani jsem se nezadýchal.
Dnes se muzika do kroku hodí.
Dobíhám k domovu, přecházím do kroku, zastavuju ... za okny tma, doma Ticho.
Dávám si další kolečko a běžím ho s radostným šklebem ...
3 komentáře:
Naprosto ti rozumim.. Ja pouzivam podobnou ocistnou kuru, kdyz beham z prace... Aby ze me ty problemy, stresy.. opadaly co nejdriv a ja je po ceste poztracel. Clovek pribiha domu s cistou hlavou (vybehanym mozkem, jak si ze me delaji legraci deti)... Leceni zdar! Behu zvlast.. 12:)
Jo, to zni jako muj vcerejsi vecer: pred vybehem neresitelny pracovni problem a po vybehu dobra nalada a za hodinku byla prace hotova. Jenom premyslim, jestli mam klientum tech 45 minut v teplakach uctovat :-).
2 April: Samozrejme a to jsi jeste levna.. bez toho pobihani bys to urcite resila o dost dele!!! :) MSF! 12:)
Okomentovat