To víte, chlap a nachlazení ... co vám budu povídat, přes víkend jsem umíral.
Ale jako na zavolanou se v knihovně objevila kniha, která je považovaná málem že za Bibli běhu a tak jsem to umírání trávil v její společnosti.
Na obálce by neměla být nálepka TIP BĚHEJ.COM ale POZOR, OBSAHUJE VIRUS.
Boha jeho, mě tak škubaly nohy, jak by rády běhaly :-)
A už nikdy se nepodívám na své boty tak, jak jsem se na ně díval při koupi ... ještě že je zima, jinak bych hned zítra vyběhl ven bos, jen abych se přesvědčil o tom, zda je pravda co se tu píše.
Ale touha po dlouhých trasách je stále naléhavější a toužebnější, těším se až se dostanu do formy a zvládnu své první opravdové vzdálenosti.
V týdnu jsem potkal své spirituální zvíře (i o tom byla zmínka v knize - jen tak mimoděk, ale právě díky tomu setkání mě to bouchlo do očí) a to srnu.
Běžím si to městěm (jak je ten led a já běhám v noci, tak se moc do přírody nedostanu) a zničeho nic, na kraji sídliště, na mě civí srna.
Zastavil jsem se a dlouhou chvíli se na sebe jen tak koukali ... pot na zádech mi chladnul (v té chvíli jsem chytil tu smrtelnou nemoc) a zima mě nutila domů.
Mávl jsem na ni a běžel.
Doprovázela mě pohledem a pak si pomalým krokem šla po svém.
Možná to byla jedna z těch, co mě s kámoškami provokovaly k honičce nedávno na poli.
Přišla se podívat kde jsem, že už jsme se dlouho neviděli.
Žádné komentáře:
Okomentovat